Jednoznačně ano! Vaše strava je Váš osud. Správná strava totiž
ovlivňuje celý život: vzhled, nálady, pocity a energii. Dodržování jídelníčku je
blahodárné našemu tělu, podporuje správnou funkci organismu. A ačkoli se to nezdá i
pravidelné vyprazdňování, kterého dosáhneme právě správným jídelníčkem, je důležité.
Jídelníček je důležitý i ze společenského hlediska. Měl by mít formu
schválenou společností, aby bylo konvencím učiněno za dost. Jídelníček o Vás svým
způsobem vypovídá a ne nadarmo se říká: „ Jste to, co jíte.“
Správný jídelníček
Správně-univerzální jídelníček pro libovolného
jednotlivce neexistuje. Správný jídelníček je proměnný vzhledem k aktuálním
potřebám a výdajům energie. Snažíme se pouze přiblížit obecným požadavkům na výživu.
Klasicky by měl obsahovat minimum průmyslově zpracovaných potravin a surovin.
Neměl by obsahovat sůl, cukr a uměle přidávané i vyráběné látky. Dbáme u následujících
potravin maximálního zařazení do každodenní stravy: voda, ovoce, zelenina, luštěniny,
ořechy, obiloviny a ryby. Pestrá strava zajistí rovnováhu látek v těle.
Od rána do večera musíme sníst asi 5 porcí jídel, při kterých jsme
v klidné poloze a uvolněni, k tomu vypít asi 2 - 3 litry vody.
Porce obnáší: včasnou snídani, dopolední svačinu, oběd,
odpolední svačinu a večeři. První a poslední jídla by neměla být od sebe déle jak 12 hodin,
přičemž večeře by měla nastat nejpozději několik hodin před spaním, s tím také úzce souvisí
doba spánku, kterého je potřeba dostatek.
Porce jídla volíme s rozumem, abychom to byli schopni sníst na jedno posezení. Řiďme se pravidlem,
že všeho moc škodí.
Jídlo před tréninkem
Nejsem zastáncem názoru, že žaludek musím mít nacpaný před tréninkem.
Nejsem ani zastáncem tvrzení, že tělo musí být řádně hladové. Myslím si, že
je třeba mít před tréninkem zajištěnou energetickou a bílkovinnou rezervu.
V praxi to znamená jíst minimálně hodinu před tréninkem.
Pokud už něco musíme sníst, mělo by to být
rychle stravitelné. Ideální před tréninkem je ovoce a zelenina v rozumném množství.
Příklad jídelníčku
snídaně
miska s müsli a jogurtem
dopolední svačina
meloun
oběd
rýže se zeleninou a sójovými kostkami
odpolední svačina
4ks banánů a mrkvový salát
večeře
filet z ryby a kuskusový salát
Doporučení jídelníčku z 19. století
Snídaně: krátká a lehká.
Hlavní jídlo: v poledne, jídlo pomalu žvýkat a vše dokonale rozkousat.
Večeře: může být prohozena s hlavním chodem, ale musí být rychle zpracována
a minimálně 3 hodiny před spánkem.
Ryby pouze z tekuté vody: pstruh, losos, štika.
Koření použij jen rostlinné: pepř, zázvor, bobkový list, skořice,
vanilka, kmín, hřebíček, česnek a cibule.
Káva, čaj a lihové nápoje nejsou pro naše tělo nijak přínosné, ba naopak,
vzbuzují v nás rozrušující emoce a pocity.
Při jídle nepíti žádné tekutiny - zbytečně to roztahuje žaludek a máme
pocit hladu. Píti by se mělo přiměřeně, nikdy více než si tělo žádá, avšak
alespoň 1,5 l tekutin denně včetně polévek.
Po jídle by se mělo chvíli držet tělo v klidu v sedě.
Čerstvé domácí nasbírané mléko je velmi vyživující. Z něj si
vyrobíme domácí tvaroh či sýr a můžeme podávat jako přílohu.
Mateřské mléko je třeba podávati co nejdéle pro zdravý vývoj jedince.
Syrové vejce je výživné, lehce stravitelné, lepší než maso.
Nervy vnímají v pokrmu konzistenci, teplotu, chuť, vůni či smrad,
vzhled pokrmu, slyšitelnou přípravu onoho pokrmu.
Důležitá je rovnováha odcházejících a přicházejících látek.
Při nerovnováze tělo tloustne.
Maso skopové a zvěřinové je nejvíce výživné pomalu pečené,
kuřecí maso a maso holoubat je nejstravitelnější, ovoce a zelenina méně(špatně se tráví) a cukr nejméně.
Složení stravy se mění povahou, postavou a povoláním člověka.
Med je nejlepší sladidlo a je dobré ho přidávat všude místo cukru, avšak musí být čisté louky
a pole, beze škodlivých látek proti škůdcům apod.
Čerpáno bylo z knihy Malá encyklopedie nauk čili Zdravověda, kterou napsal
F. S. Kodym.
Moje experimenty
Jsem zvědavý člověk a rád zkouším nové věci, některé způsoby
jsem vyzkoušel a o některých jsem pouze slyšel anebo četl, nicméně zde
popíši pár svých testů a pokusím se zprostředkovat své pocity a výsledky.
Díky těmto pokusům jsem si uvědomil podstatu a sílu jídelníčku.
Každý funguje jinak a tak neberte má slova za své a rozhodně nemusí vše fungovat
vždy. Rozhodující je také faktor víry a přesvědčení. To, v co věříme anebo nevěříme,
udává naše možnosti, psychický stav a vědomí hrají velkou roli.
Frutarián - ovocežravec (i zelenina)
V letních dnech jednoho krásného roku jsem se rozhodl,
že hlavní složkou mé potravy bude ovoce. Rozhodl jsem se tak
při svém dobrém vědomí o potravinách, složení a výživových hodnotách.
Nebudu zde popisovat, jaké potraviny jsou v obchodech k dostání,
pouze se zmíním, že jsem vyhodnotil dostupné průmyslem zpracované potraviny jako
nevyhovující a tak přechod na ovoce a zeleninu mi připadal správný.
Nejedl jsem samozřejmě pouze a výhradně ovoce, maximálně zeleninu a pak nic,
ve výjimečných případech jsem si dal i klasické konvenční jídlo, ořechy a jiná
zpestření. Hlavní složkou ale bylo stále ovoce.
Nejčastější potraviny:
Mango
Ananas
Banány
Jablka
Jahody
Papája
Lichi
Borůvky
Ráno ovoce, odpoledne ovoce, večer ovoce. Stravování je jednoduché - stačí umýt, oloupat!
Rád bych zdůraznil, že když jsem se najedl ovocem, nepociťoval jsem takové stavy únavy,
které byly jinak nevyhnutelné (asi každý zná pocity po svíčkové, knedlo zelo vepřu anebo
něčem jiném těžkém). Tréninky tak byly pohodovější a řekl bych s větší energií. Během této
doby jsem velice pravidelně cvičil a výsledky byly ohromující.
Jakmile jsem se ale začal pídit po původu ovoce a jakým způsobem
bývá pěstováno, původní nadšení opadlo - tím jsem přišel o vnitřní
nadšení a přesvědčení. Neznamená to, že ovoce, které dostaneme v obchodech, je špatné.
I tak ovoce patří mezi dostupné a výživné potraviny, ke kterým máme přístup.
Nadále pak nebylo možné s tímto režimem pokračovat,
ledaže bych si zajistil lokální ověřené zdroje.
Dlouho mi tento režim nevydržel, důležité je, že jsem si z něho něco
odnesl a to je: důležitost ovoce (potažmo i zeleniny) v jídelníčku.
Půst
Zajímal jsem se o blahodárné účinky postění a o tomto fenoménu můžeme
najít zmínky už hluboko v historii - o tom ale vyprávět nebudu. Vědom si důležitosti
stavu mysli a zase toho přesvědčení, přirozeně a spontánně jsem pocítil
potřebu se "očistit".
Definice půstu je jednoduchá - žádné jídlo a pouze voda - všechno
ostatní jsou diety. Říká se, že asi druhý (někdy i později) den půstu se tělo
přepíná do režimu detoxikace a začíná se zbavovat jedů. V tomto stavu není
doporučeno vystavovat se námaze a vyčerpání, tělo by mělo být v klidu.
V mém případě jsem tělo moc v klidu nenechával, chodil jsem do práce a i
jsem cvičil. Během té doby došlo bezpochyb k nejvýraznějšímu vyrýsování svalů.
Celý tento proces trval v tomto případě jeden týden. Za celou dobu jsem na tom
byl váhově stejně a pečlivě jsem kontroloval svůj zdravotní stav. K mému překvapení
jsem nepociťoval úbytky energie, vysílení ani podobné náznaky vyčerpání.
Souviset s tím může také mé tehdejší uvažování o stravě a to, že jsem se zajímal
o Breatharianismus a věřil, že je tímto způsobem stravování
možné - že by se v případě nouze tělo vyživovalo ze vzduchu?
Nicméně tento způsob nedoporučuji (je lepší si vzít dovolenou a být
v klidu).
Celý tento proces by měl být zakončen postupným a pozvolným přechodem k
běžné stravě - nejdříve šťávy, ovoce, zeleninu, lehce stravitelné a poté pevnější formy stravy.