Jídelníček

Je důle­žitý jí­delní­ček?

Jedno­značně ano! Vaše strava je Váš osud. Sprá­vná stra­va totiž ovliv­ňuje celý ži­vot: vzhled, nála­dy, poci­ty a ener­gii. Dodr­žo­vání jídel­níčku je blaho­dárné naše­mu tělu, podpo­ruje sprá­vnou fun­kci orga­nis­mu. A ačko­li se to ne­zdá i pra­vi­delné vy­praz­dňo­vání, kte­ré­ho dosá­hne­me prá­vě sprá­vným jídel­ní­čkem, je dů­le­žité.

Jídelníček je důležitý i ze společenského hlediska. Měl by mít formu schválenou společností, aby bylo konvencím učiněno za dost. Jídelníček o Vás svým způsobem vypovídá a ne nadarmo se říká: „ Jste to, co jíte.“

Sprá­vný jídel­níček

Sprá­vně-uni­ver­zální jídel­ní­ček pro libo­vol­ného jedno­tliv­ce ne­exis­tuje. Sprá­vný jídel­níček je pro­mě­nný vzhle­dem k aktu­ál­ním potře­bám a výda­jům ener­gie. Sna­žíme se pou­ze při­blí­žit obec­ným poža­dav­kům na vý­ži­vu.

Kla­sic­ky by měl obsa­ho­vat mi­ni­mum prů­mys­lově zpra­cova­ných potra­vin a suro­vin. Neměl by obsa­ho­vat sůl, cukr a umě­le přidá­vané i vyrá­běné lá­tky. Dbá­me u ná­sle­du­jí­cích potra­vin maxi­mál­ního zařa­zení do každo­denní stra­vy: voda, ovoce, zele­nina, luště­niny, oře­chy, obi­lo­viny a ry­by. Pes­trá stra­va za­jis­tí rovno­váhu lá­tek v tě­le.

Od rána do veče­ra musí­me sníst asi 5 por­cí jí­del, při kte­rých jsme v klid­né polo­ze a uvol­něni, k tomu vy­pít asi 2 - 3 li­try vo­dy. Por­ce obná­ší: včas­nou sní­da­ni, do­po­led­ní sva­či­nu, oběd, od­po­led­ní sva­či­nu a ve­če­ři. Prv­ní a pos­led­ní jí­dla by ne­mě­la být od se­be dé­le jak 12 ho­din, při­čemž veče­ře by mě­la nas­tat nej­poz­ději něko­lik ho­din před spa­ním, s tím ta­ké úz­ce sou­vi­sí do­ba spán­ku, kte­rého je potře­ba dos­ta­tek.

Porce jí­dla volí­me s rozu­mem, aby­chom to by­li schop­ni sníst na jed­no pose­zení. Řiď­me se pra­vid­lem, že vše­ho moc ško­dí.

Jídlo před tréninkem

Nejsem zastáncem ná­zo­ru, že ža­lu­dek mu­sím mít na­cpa­ný před tré­nin­kem. Ne­jsem ani zas­tán­cem tvr­ze­ní, že tě­lo mu­sí být řá­dně hla­do­vé. My­slím si, že je tře­ba mít před tré­nin­kem za­jiš­tě­nou ener­ge­tic­kou a bíl­ko­vin­nou re­zer­vu. V pra­xi to zna­me­ná jíst mi­ni­mál­ně ho­di­nu před tré­nin­kem.

Pokud už něco mu­sí­me sní­st, mě­lo by to být ry­chle stra­vi­tel­né. Ide­ál­ní před tré­nin­kem je ovo­ce a ze­le­ni­na v ro­zum­ném množ­ství.

Příklad jídel­níčku

Doporučení jídelníčku z 19. století

• Snídaně: krátká a lehká.
• Hlavní jídlo: v poledne, jídlo pomalu žvýkat a vše dokonale rozkousat.
• Večeře: může být prohozena s hlavním chodem, ale musí být rychle zpracována a minimálně 3 hodiny před spánkem.
• Ryby pouze z tekuté vody: pstruh, losos, štika.
• Koření použij jen rostlinné: pepř, zázvor, bobkový list, skořice, vanilka, kmín, hřebíček, česnek a cibule.
• Káva, čaj a lihové nápoje nejsou pro naše tělo nijak přínosné, ba naopak, vzbuzují v nás rozrušující emoce a pocity.
• Při jídle nepíti žádné tekutiny - zbytečně to roztahuje žaludek a máme pocit hladu. Píti by se mělo přiměřeně, nikdy více než si tělo žádá, avšak alespoň 1,5 l tekutin denně včetně polévek.
• Po jídle by se mělo chvíli držet tělo v klidu v sedě.
• Čerstvé domácí nasbírané mléko je velmi vyživující. Z něj si vyrobíme domácí tvaroh či sýr a můžeme podávat jako přílohu. Mateřské mléko je třeba podávati co nejdéle pro zdravý vývoj jedince.
• Syrové vejce je výživné, lehce stravitelné, lepší než maso.
• Nervy vnímají v pokrmu konzistenci, teplotu, chuť, vůni či smrad, vzhled pokrmu, slyšitelnou přípravu onoho pokrmu.
• Důležitá je rovnováha odcházejících a přicházejících látek. Při nerovnováze tělo tloustne.
• Maso skopové a zvěřinové je nejvíce výživné pomalu pečené, kuřecí maso a maso holoubat je nejstravitelnější, ovoce a zelenina méně(špatně se tráví) a cukr nejméně.
• Složení stravy se mění povahou, postavou a povoláním člověka.
• Med je nejlepší sladidlo a je dobré ho přidávat všude místo cukru, avšak musí být čisté louky a pole, beze škodlivých látek proti škůdcům apod.

Čerpáno bylo z knihy Malá encyklopedie nauk čili Zdravověda, kterou napsal F. S. Kodym.

Moje experimenty

Jsem zvědavý člověk a rád zkouším nové věci, některé způsoby jsem vyzkoušel a o některých jsem pouze slyšel anebo četl, nicméně zde popíši pár svých testů a pokusím se zprostředkovat své pocity a výsledky. Díky těmto pokusům jsem si uvědomil podstatu a sílu jídelníčku.

Každý funguje jinak a tak neberte má slova za své a rozhodně nemusí vše fungovat vždy. Rozhodující je také faktor víry a přesvědčení. To, v co věříme anebo nevěříme, udává naše možnosti, psychický stav a vědomí hrají velkou roli.

Frutarián - ovocežravec (i zelenina)

V letních dnech jednoho krásného roku jsem se rozhodl, že hlavní složkou mé potravy bude ovoce. Rozhodl jsem se tak při svém dobrém vědomí o potravinách, složení a výživových hodnotách. Nebudu zde popisovat, jaké potraviny jsou v obchodech k dostání, pouze se zmíním, že jsem vyhodnotil dostupné průmyslem zpracované potraviny jako nevyhovující a tak přechod na ovoce a zeleninu mi připadal správný. Nejedl jsem samozřejmě pouze a výhradně ovoce, maximálně zeleninu a pak nic, ve výjimečných případech jsem si dal i klasické konvenční jídlo, ořechy a jiná zpestření. Hlavní složkou ale bylo stále ovoce.

Nejčastější potraviny:

• Mango
• Ananas
• Banány
• Jablka
• Jahody
• Papája
• Lichi
• Borůvky

Ráno ovoce, odpoledne ovoce, večer ovoce. Stravování je jednoduché - stačí umýt, oloupat! Rád bych zdůraznil, že když jsem se najedl ovocem, nepociťoval jsem takové stavy únavy, které byly jinak nevyhnutelné (asi každý zná pocity po svíčkové, knedlo zelo vepřu anebo něčem jiném těžkém). Tréninky tak byly pohodovější a řekl bych s větší energií. Během této doby jsem velice pravidelně cvičil a výsledky byly ohromující.

Jakmile jsem se ale začal pídit po původu ovoce a jakým způsobem bývá pěstováno, původní nadšení opadlo - tím jsem přišel o vnitřní nadšení a přesvědčení. Neznamená to, že ovoce, které dostaneme v obchodech, je špatné. I tak ovoce patří mezi dostupné a výživné potraviny, ke kterým máme přístup. Nadále pak nebylo možné s tímto režimem pokračovat, ledaže bych si zajistil lokální ověřené zdroje.

Dlouho mi tento režim nevydržel, důležité je, že jsem si z něho něco odnesl a to je: důležitost ovoce (potažmo i zeleniny) v jídelníčku.

Půst

Zajímal jsem se o blahodárné účinky postění a o tomto fenoménu můžeme najít zmínky už hluboko v historii - o tom ale vyprávět nebudu. Vědom si důležitosti stavu mysli a zase toho přesvědčení, přirozeně a spontánně jsem pocítil potřebu se "očistit".

Definice půstu je jednoduchá - žádné jídlo a pouze voda - všechno ostatní jsou diety. Říká se, že asi druhý (někdy i později) den půstu se tělo přepíná do režimu detoxikace a začíná se zbavovat jedů. V tomto stavu není doporučeno vystavovat se námaze a vyčerpání, tělo by mělo být v klidu.

V mém případě jsem tělo moc v klidu nenechával, chodil jsem do práce a i jsem cvičil. Během té doby došlo bezpochyb k nejvý­razněj­šímu vyrýsování svalů. Celý tento proces trval v tomto případě jeden týden. Za celou dobu jsem na tom byl váhově stejně a pečlivě jsem kontroloval svůj zdravotní stav. K mému překvapení jsem nepociťoval úbytky energie, vysílení ani podobné náznaky vyčerpání. Souviset s tím může také mé tehdejší uvažování o stravě a to, že jsem se zajímal o Breatha­rianis­mus a věřil, že je tímto způsobem stravování možné - že by se v případě nouze tělo vyživovalo ze vzduchu? Nicméně tento způsob nedoporučuji (je lepší si vzít dovolenou a být v klidu).

Celý tento proces by měl být zakončen postupným a pozvolným přechodem k běžné stravě - nejdříve šťávy, ovoce, zeleninu, lehce stravitelné a poté pevnější formy stravy.