Logo

Arch Linux - instalace

Arch Linux je rychlá distribuce s instalací pomocí chroot v CLI režimu. Instalační médium se vejde na 1 CD. Cílem instalace bude OS s grafickým prostředím X + XDM + Window Maker a běžnou sadou pracovních nástrojů.

Úvodem - historie

Od doby poslední instalace systému Arch Linux pro mne uběhlo spoustu let. Po delší době věnované systému FreeBSD jsem se rozhodl tento OS znovu nainstalovat na stolní počítač. Tímto tedy navazuji a aktualizuji zastaralé instalační pokyny pro Arch Linux.

Příjemně jsem byl překvapen rychlostí bootování a celkovým tempem systému. Mírně nepříjemné překvapení mne čekalo u zavaděče GRUB a chvíli jsem zápasil s grafickou kartou a některým nastavením, jelikož jsem zkrátka a dobře trochu odvykl.

Postup můžeme rozdělit do tří etap:

  1. Příprava a připojení pevných disků
  2. Instalace balíčků do nového umístění a chroot
  3. Po restartu počítače, první naběhnutí

Příprava a připojení pevných disků

Po nabootování instalačního média se systém přihlásí do příkazové řádky jako root. Síť je v tomto případě realizovaná metalickými kabely a přidělení IP adres pomocí DHCP serveru. Po připojení kabelu síť funguje automaticky, ale později bude třeba spustit službu dhcpcd. Nastavím si rozložení klávesnice:

loadkeys cz-qwertz

Jestliže se uvažuje o UEFI anebo LVM, je nutné přizpůsobit tomuto faktoru rozdělení disků, nastavení a instalaci nutných balíčků.

Rozdělení

Rozdělení disků je možné například s nástrojem fdisk anebo cfdisk. Je nutné tedy rozdělit a naformátovat disky. V dalších postupech vycházím z toho, že jsou disky rozdělené a naformátované na souborový systém ext4.

Rozdělení disku pomocí cfdisk

Rozložení disků bohatě postačí:

  1. root – 30GB
  2. swap – 4GB
  3. home – zbytek volného místa

Připojení do budoucího systému zajistím:

mount /dev/sda1 /mnt2 mkdir /mnt/home mount /dev/sda2 /mnt/home mkswap /dev/sda3 swapon /dev/sda3

Jestliže neuvažujeme o UEFI anebo LVM můžeme začít instalovat systém a nadpisy UEFI a LVM přeskočit.

UEFI

Pro UEFI bootování je nutné vytvořit primární oddíl (např. sda1) o velikosti cca 256MB typu UEFI system. Tento oddíl je nutné zformátovat na FAT a namountovat do umísténí /mnt/boot ještě před instalací:

mkdir /mnt/boot mkfs.fat -F32 /dev/sda1 mount /dev/sda1 /mnt/boot

Je nutné později, až přijde čas na zavaděč, zainstalovat balíček efibootmgr:

pacman -S efibootmgr

Grub budeme poté instalovat na disk s těmito parametry:

grub-install --target=x86_64-efi --efi-directory=/boot/

LVM

Pro logické svazky si vymezím druhý oddíl (např. sda2), kterému přidělím zbylé volné místo. Později během arch-chroot musím nainstalovat balík lvm2:

pacman -S lvm2

Až provedu arch-chroot připíšu modul dm_mod a hook lvm2 do /etc/mkinitcpio.conf.

MODULES=(dm_mod radeon) HOOKS=(base udev autodetect modconf block lvm2 filesystems keyboard fsck)

Instalace balíčků do nového umístění a chroot

Jestliže mám disky namountované a internet v dosahu, začínám instalovat balíky do namountovaného umístění /mnt pomocí pacstrap, vytvořím si dle aktuální předlohy fstab a nakonec se chrootnu do umístění /mnt:

pacstrap /mnt base base-devel linux linux-firmware genfstab -U /mnt >> /mnt/etc/fstab arch-chroot /mnt

Instalace pro mne důležitých balíčků

pacman -S dhcpcd nano sudo mc htop lvm2 efibootmgr grub

První nastavení

Zde je možné provádět první konfigurace nainstalovaného systému. V souboru locale.gen odkomentuji řádky cs_CZ.UTF-8 UTF-8 a cs_CZ ISO-8859-2. Poté je nutné vygenerovat locale-gen, zapsat lokalizaci do konfiguračního souboru locale.conf, zapsat rozložení klávesnice cz-qwertz do souboru vconsole.conf. Název počítače přenesu do souboru /etc/hostname. Nastavení časové zóny se uskuteční odkazem na správnou časovou zónu v zoneinfo.

nano /etc/locale.gen locale-gen echo LANG=cs_CZ.UTF-8 > /etc/locale.conf echo KEYMAP=cz-qwertz > /etc/vconsole.conf echo novy_pc > /etc/hostname ln -sf /usr/share/zoneinfo/Europe/Prague /etc/localtime

Uživatelé

Prvně musím nastavit heslo pro roota pomocí příkazu passwd.

passwd root

Na svém stolním PC se střídá více lidí a využíváme více uživatelů, pro ukázku postačí příklad uživatele franta. Je nutné vytvořit uživatele a zařadit ho do skupin:

useradd -m -g users -G audio,video,games,optical,storage,power,wheel franta

Síť

Aby fungovala síť po prvním spuštění PC, je nutné aktivovat službu dhcpcd běžící v pozadí. V příkladu nastavení služby přímo pro zařízení dhcpcd@eth0 jsem se setkal se prodlevou při bootování, proto aktivuji pouze dhcpcd. Přidělování IP nechávám na DHCP serveru a toto je také výchozí nastavení pro dhcpcd.

systemctl enable dhcpcd

Adaptéry a přidělené IP adresy lze vypsat pomocí příkazu ip a:

ip a

Při použití Wi-Fi se situace liší tak, že je potřeba zainstalovat balíky dialog, wpa_supplicant, wireless_tools a rovněž dhcpcd. Nastavení a připojení k SSID realizujeme pomocí nástroje wifi-menu, který pohodlně zvládne nastavit připojení v útulném rozhraní. Tímto se vytvoří nastavení pro připojení a také dojde k vlastnímu připojení. Po restartu PC ale připojení nevydrží a tak je nutné zajistit službou start po spuštění.

Ati Radeon

Pro výpis HW je příkaz lspci, který v mém případě ukáže: VGA compatible controller: Advanced Micro Devices, Inc. [AMD/ATI] RV370 [Radeon X300/X550/X1050 Series].

Pro ovládání grafických karet Radeon je potřeba balíček xf86-video-ati.

pacman -S xf86-video-ati

V některých případech musíme také přidat modul radeon do /etc/mkinitcpio.conf:

MODULES=(dm_mod radeon)

Bootloader

Jako zavaděč používám GRUB. Je nutné mít nainstalovaný balíček grub. Při použití například sda1 EFI oddílu a 64bitového systému se nainstaluje GRUB na disk pomocí příkazu:

grub-install --target=x86_64-efi --efi-directory=/boot/

V případě zavaděče BIOS legacy nainstalujeme balík grub-bios a nainstalujeme GRUB pomocí:

grub-install /dev/sda

Jestliže je GRUB na disku nainstalovaný, stačí vytvořit konfiguraci:

grub-mkconfig -o /boot/grub/grub.cfg

Po restartu počítače, první naběhnutí

V tomto bodě, kdy již proběhlo restartování PC, nám nic nebrání zajistit grafické prostředí X Serveru pomocí balíků xorg, xorg-xinit, xdm. Povolím službu xdm.service pro automatický start při spuštění. Jako správce oken používám například Window Maker, ten si také bokem zkompiluji ze zdrojového kódu a nainstaluji, abych mohl později spustit grafické prostředí se vší parádou. Je také k dispozici v repozitářích AUR. V dalších krocích tedy předpokládám, že je Window Maker již nainstalovaný. V jiném případě můžeme nainstalovat například metabalíček xfce4.

pacman -S xorg xorg-xinit xorg-xdm systemctl enable xdm.service

Pro další potřeby spouštění například správce oken XDM musím vytvořit v domovském adresáři uživatele soubor .xsession. Tento soubor musí být spustitelný (chmod 777) a u mne obsahuje například volání rozložení klávesnice, nastavení pro více monitorů a také v něm volám desktopové prostředí pro jednotlivé uživatele:

nano /home/franta/.xsession xrandr --output VGA-0 --mode 1440x900 --primary --pos 1440x0 --output DVI-0 --mode 1440x900 --pos 0x0 setxkbmap cz wmaker

České adresáře

Stačí zainstalovat balíček xdg-user-dirs:

pacman -S xdg-user-dirs

Adresář .config v domovském umístění uživatele obsahuje dva soubory:

  1. user-dirs.dirs
  2. user-dirs.locale

Soubor user-dirs.locale určuje lokalizaci a obsahuje v případě českého jazyka výraz cs_CZ, zatímco user-dirs.dirs definuje jména adresářů pro jednotlivé adresáře nacházející se u uživatele.

Další balíčky k zainstalování

Používám přizpůsobenou sadu programů, které si v tomto kroku nainstaluji. Také nezapomenu na zvuk pomocí balíků alsa-lib a alsa-utils. Pro emulátor terminálu je dobrá volba xterm a správce souborů PCManFM. Dále na PC používám grafické editory Gimp a Inkscape, textové editory Geany a Leafpad, kancelářskou sadu LibreOffice , přehrávač hudby cmus, webový prohlížeč Firefox a další…

pacman -S inkscape gimp pcmanfm xterm geany leafpad firefox alsa-lib alsa-utils cmus gpicview gvfs gvfs-afc gvfs-gphoto2 gvfs-mtp

Náhledy souborů

Pro náhledy obrázků ve správcích souborů stačí zainstalovat balíček tumbler a pro videa ffmpegthumbnailer. Fungují skvěle s PCManFM, Thunar a s dalšími správci souborů. Pro aplikaci funkce po instalaci balíků je nutné spustit znovu správce souborů.

pacman -S tumbler ffmpegthumbnailer

Připojení NFS

Stačí zainstalovat balíček nfs-utils a směle do toho:

pacman -S nfs-utils

Zápis do fstab by měl fungovat po rebootu, ale stalo se mi, že jsem musel nejdříve poprvé ručně připojit NFS svazek jako takovou inicializaci, poté už fungovalo připojování automaticky a správně. V /etc/fstab mám například:

192.168.10.13:/volume1/data /mnt/DATA nfs user,rw,hard,intr,vers=3,x-systemd.automount,x-systemd.mount-timeout=30,timeo=10,retrans=30,_netdev 0 2

Ruční připojení:

mount.nfs -v 192.168.10.13:/volume1/data /mnt/DATA/

Vypnutí PC speakeru

Pípání vestavěného reproduktoru mě obtěžuje a nebudu jej v systému potřebovat. Pro vypnutí použiji rmmod:

rmmod pcspkr

V jakémkoli jiném případě a také pro jistotu přidat modul pcspkr na černou listinu:

echo "blacklist pcspkr" | tee /etc/modprobe.d/pcspkr.conf

Závěr

Po dalším restartu naběhne systém do grafiky. Jestliže nepůjde spustit X Server, pravděpodobně bude problém v okolí ovladačů grafiky anebo nějakého balíčku či modulu. Po dlouhé době jsem měl trochu problém Arch Linux nainstalovat, nicméně se podařilo a první, druhé i třetí dojmy jsou pozitivní.

Na tento OS jsem na pár let zanevřel, ale opětovné shledání je příjemné, PC je velmi rychlý.